Významné osobnosti
Počítadlo přístupů:
| Památky |
 |
 |
 |
| Napsal uživatel Administrator | |||||||||
| Neděle, 24 Červenec 2011 20:35 | |||||||||
|
Mezi hlavní památky obce patří kostel sv. Prokopa, fara a stará škola. V obci bylo i několik hostinců, které však již neexistují. Samozřejmostí bylo i několik mlýnů. KOSTEL SV. PROKOPA Kostel v Nové Vsi stál již na počátku 14. století. Prvním známým farářem byl tu r. 1360 Petr. V prvních dobách byl kostel dřevěný jako v Lomnici a na Táboře. Teprve před rokem 1588 byl znovu postaven za Elišky z Martinic a z Valdštejna. Od války 30tileté byl filiálním k Lomnici. V nynější podobě byl znova postaven r 1765-69. Ze zachovaných účtů zádušních od roku 1599 vypisují sem o kostele některé zajímavé záznamy. Kostel (záduš) měl již ve starších dobách dosti různých příjmů, jak se můžeme přesvědčiti v zádušních účtech. Příjmy byly: Prosby do měšečku při bohoslužbách, dary umírajících, úroky z půjček sedlákům, za dříví ze zádušního lesa, nájem z polí a luk zádušních, výtěžek prodeje svíček, zhotovených z vosku, koupeného od včelařů ve farnosti, pokuty od osob, jež se mravně prohřešili atd. Sedláci v bězích válečných často přišli o dobytek, proto jim záduš koupila krávy, ze kterých platili záduší roční nájem, který neměl pominouti a proto se mu říkalo "železná kráva". R. 1599 byly v Nové Vsi jen 4 zádušní krávy na nájmu po 12 gr. čes., další krávy byly kupovány po 2 k 15 gr. r. 1600, 1604 atd., r. 1610 byly již 23 krávy, r. 1612 bylo 16 krav, r. 1627 18 krav, r. 1655 19 krav, nájem po 35 kr. rýn., r. 1679 ze 20 krav po 35 kr., r. 1732 jen 4 kr., 1749 10 krav. - R. 1749: Poněvadž před časy nevědomo jakým zařízením neb povolením mnoho "krav železných" od záduší tohoto se odprodalo, nyní ale slavná konsistoř takové zase na těch gruntech, kde předešle byly, míti chce, z té příčiny vel. p. farář vydal za 6 krav po 7 zl. = 42 zl. rýn., bylo tedy po r. 1749 celkem 10 zádušních = železných krav. Nájem z většiny jich odváděl se ještě v letech 80tých minulého století. R. 1609 bylo ze zádušní pokladny vynaloženo na stavbu kostela novoveského 24 k 8 1/2 gr. č. R. 1610 odvedeno do zádušní truhlice 37k. 3gr. č. "Urozený pan Martin Tuhaňský z Btanče", úředník na Lomnici, poznávaje jak veliké opravy chrám Páně novoveský potřebuje, zdi se trhaly a zeď okolo krchova se bořila, služby boží aby bez umenšení cti a slávy Pána Boha vykonávány býti mohly, okny většími a větším světlem i ozdobou malířskou (za 15 kop malíři augustinovi z Nymburka) povolil vydati celkem 36 k. 58 gr. č. Na přelití zvonu r. 1618 vydalo se 67k. 36 gr. 3 1/2 den. R. 1621 v úterý památný den Mistra Jana Husi v přítomnosti J. M. pí. Marie Slavatové z Valdštejna vyčteny ze zádušní truhlice novoveské peníze, mělo býti 28 k. 56 gr. 4 1/2 d. bylo jen 20.30.1 1/2 d. a ty dány zase do truhlice. - Z tohoto zápisu v zádušních účtech patrno, že obyvatelstvo v Nové Vsi a většinou i úředníci přiznávali se tenkrát ještě k učení Husovu.) R. 1622 zůstalo za Mikul. Jiráčkem, starším konšelem, 51 k. 19 gr. č., které Jiráček mezi sousedy své pro lehkost mince rozpůjčil a když zase dobrá mince půjde, je povinen to zvyupomírati a záduší z toho práv býti. R. 1670 opravena dlažba a oltář v kostele. - R. 1672 od správy zvonice, co od povětří potrháno a od lípy, která se na to převrhla, potlučena, dáno 30 kr. - R. 1680 dvěma zedníkům z Vrchlabí od vyzdvižení nové síňky při chrámu Páně za 40 1/2 dne po 20 kr. = 27 zl. rýn., za křídu pro všeliké poznamenání 1 kr. L. 1681 za 5 liber vosku Mik. Kracíkovi ze Syřenova a 2 libry Václ. Tůmovi z Oustí po 24 kr., r.1682 za 5 lib. od V. Tůmy, od Mich. Kroužka ze Syř. 5 lib., od Petra Trejbala, krčmáře, 2 lib. aj. R. 1684 za novou cínovou křtitelnici Jiř. Kloudovi, konváři jičínskému 12. zl45 kr. rýn. R. 1685 za 5 sáhů dříví ze zádušního lesa po 4 kr. = 20 kr. - L. 1686 (a podobně i jiná léta) "prosby do měšečka" (39 = 8 zl. 37 kr. 3 d.) - R. 1734 udělán nový krchovek pro nekřtěňátka za 1 zl. - R. 1737 od přelití aj. výlohy u prostředního zvonu 105 zl. 5 kr. - L.1739 za čtyři nové trouby pro kůr 12 zl. 30 kr. - R. 1742 od poražení lípy na hřbitově v N. V. pro potřebu zádušní 24 kr. dovezení do Brodek na pilu 45 kr., pilaři od řezání na fošny a prkna pro dílo řezbářské 27 kr., lomnickému řezbáři Antonínu Kundílkovi od nového oltáře 27 zl. 10 kr. R. 1743 správa varhan 11 zl., - r. 1749 stavba nové zvonice z kamene 239 zl. 48 kr. 3 d. a r.1750 196 zl. 18 kr. - R. 1749 postavena věž nákladem 3200 zl., 1753 na věži zvonice, r. 1759 kaple, kde pochováni byli faráři: Mikeš, Valášek, Kubín a kooperátor Tomek. - Při stavbě nového kostela bylo vyplaceno r. 1766 zedníkům za 211 1/2 dne 119 zl. 34 kr., nádeníkům za 242 dní 48 zl. 24 kr., kameníkům od oken a dveří 19 zl. 27 kr., sklenářům a zámečníkům od 4 oken do kostela 44 zl., kováři 28 zl. 39 kr., celkem 555 zl. 20 kr., r. 1767 celkem 487. 31. 41/2 r. 1768 celkem 341. 40, r. 1769 c. 347. 29; různé drobnosti řízeny ještě do r. 1787. Že byl kostel v nynější podobě dostaven r. 1769, dosvědčuje nápis na oblouku a stropu: LoCI aC boheMIae patrono pIetas ereXerat (MDCCLXVIIII = 1769) (Svatému patronu místa a Čechie zbožnost vyzdvihla 1769)
Kostelní zvony dřívější a nynější. Před světovou válkou byly na kost. věži 4 zvony.
Když ve světové válce Rakousku se již nedostávalo kovů na výrobu děl, byly rekvírovány zvony, zvláště ty, které neměly historické a umělecké ceny. Tak ztratil zdejší kostel dne 16.října 1916 zvon "poledňák", dne 29.října 1917 zvon "Prokop", pak zvonek ze školy 341 kg a 2 cimbály k bití věžových hodin; ve 2 hod. odpol. se těmi zvony naposledy zvonilo, potom 3 vojáci od 74. pluku z Jičína zvony sundali, rozbili a do Liberce odvezli. Říd. uč. Řehořek získal kus zvonoviny pro školní sbírku. Mělo býti taky vzeto z varhan asi 80 - 100 kg dobrého cínu, ale říd. uč. s kaplanem podplatili penězi, máslem a tvarohem varhanáře M. z K. H. že od rekvisice píštal upustil. Oč Rakousko ve válce kostel za nepatrnou náhradu připravilo, to muselo obecenstvo z vlastních kapes znova poříditi. Nejdříve ze sbírky pořídili zvon umíráček, ale ten byl ze špatného válečného kovu, proto vydával nelibý hlas. R. 1925 farář P. Kratochvíl vykonal po celé farní osadě novou sbírku, ze které pořízeny nové zvony mohutně a lahodně znějící (cis 2, jis 1, h1) a vážící 462, 321 a 17 kg za úhrnný peníz 25.760 Kč 44 h od Rich. Herolda v Chomutově. Nové zvony posvětil Th. Dr. Fr. Reyl z Hradce Král. dne 14. 6. 1925.
FARAKde a kdy postavena byla poprvé fara, nezachovaly se zápisy, ale podobá se pravdě, že bývala na místě fary nynější a když fara ve válce třicetileté osiřela, zanikla a teprve roku 1786 za 6 zl. zhotoven plán na farní budovu a ta r. 1787-88 byla postavena. Než byla dostavena, bydlel farář v nové škole a zatím vyučovalo se v domku čís. 55. Náboženský fond přispěl na stavbu r. 1788 částkou 588 zl. 28 1 kr. rýn. Tato stará fara měla valmovou šindelovou střechu; budova byla r. 1891 zbořena a nová zděná o 1 poschodí dostavěna r. 1893 nákladem 12.813 zl. 13 kr. r. č. Faráři v Nové Vsi: Prvním známým byl zde Petr, který r. 1360 uváděl Mikuláše, kněze z Prahy , na faru lomnickou; r. 1362 po smrti Petrově ustanoven do N. Vsi Jan z Loučné Hůry u Smidar: r. 1363 dostal se Jan odtud do Kozojed a na jeho místo přišel Michal z Vinoře, uveden byv farářem lomnickým; po Michalově smrti 1391 se tu stal farářem vzácný muž Prokop, kněz z Prahy; r. 1412 farář Prokop pro jisté příčiny byl fary zbaven a ustanoven sem Jan Šimon z Veselí. R. 1402 Jan řečený Korček z Roček a Boreš z Nové Vsi zřídili při zdejším kostele kapli. Od válek husitských není známo nic o kněžích na zdejší faře. Roku 1514 byl v Nové Vsi na faře jakýsi kněz, nepochybně utrakvista, který před tím byl v Nové Pace a tam Bříštského a jiné zhoubce zemské přechovával. Mikuláš Trčka z Lípy na Opočně poslal za ním do Nové vsi ozbrojence a žádal, aby kněz dovolil jim na faře ty zhoubce hledati, ale kněz zavřel se na srubě, kamením na posly házel a z ručnic stříleti dal. Potom jich přece dobyli a jeho vzali třetího, též groše a peníze, falešné groše a peníze, též falešné kolky železce, jimiž ty mince dělal. Trčka psal Petrovi z Rosenberka o dobrozdání , má-li Břištského dodati k soudu do Prahy. (Český archiv XI. 170-183.) Je jisto, že fara novoveská byla bez kněží, že r. 1648 byl kostel v Nové Vsi jako komendátní, tj. s prozatímní službou, tedy ne jako filiální k Lomnici, tak že až do r. 1787 duchovenstvo lomnické zde bohoslužby vykonávalo. Pouze po krátkou dobu (r. 1662-68) měla Nová Ves svého duchovního Vojtěch Červenku z Turnova, který se stal potom děkanem v Jičíně, arciděkanem v Plzni a kanovníkem v Litoměřicích, kde zemřel r. 1694. Byl také spisovatelem v oboru náboženském. Když císař Josef II. zrušil kláštery, jichž kněží nezaměstnávali se vyučováním nebo ošetřováním nemocných, klášterníci byli posláni za faráře a kaplany na neobsazené fary a z jmění zrušených klášterů zřizoval nové, tak zvané "císařské fary". Na ten způsob stal se v Nové Vsi v únoru 1787 prvním samostatným farářem Leopold Jakobi, převor Augustiánského kláštera ve Vrchlabí a kaplanem Michal Čejka, kazatel řádu Paulánského v Nové Pace. Faráři poukázán plat 400 zl. z náboženského fondu a užitek z 10 měr pozemků kaplan měl 200 zl. z náboženského fondu. Další faráři byli: Kooperátoři (kaplani):
ŠKOLASoučasnost školy v Nové Vsi n. Pop.(1994-2004) Kdy byla škola v Nové Vsi založena, nezachovalo se zpráv. Bezpochyby jako v jiných vesnicích tak i zde za starších časů vůbec školy nebylo; některý vysloužilý voják vyučoval střídavě po staveních některé děti, jejichž rodiče si přáli, aby děti aspoň čísti se naučily. Roku 1713 určitě zvláštní školy nebylo, ale v berní rolli poznamenáno, že "kantor ve vlastním příbytku děti učí." První známá stálá škola byla snad jižně od kostela, mezi nynějším statkem čís. 136 a 193, kde dlouho se říkalo "na školišti", "školiště", "na domišti". Potom snad ještě jinde se vyučovalo. Řádného učitele v obci nebylo ještě roku 1764, kdy "lomnický kantor" bral 4 zl. za muzicírování při bohoslužbách; tenkrát konal bohoslužby v Nové Vsi i kněz a hráli hudebníci z Lomnice. Teprve r. 1787 - 88 postavila obec svým nákladem stálou školu na zádušním pozemku, kde stojí nynější škola. Škola byla dřevěná, měla valmovou střechu, jako měla fara do r. 1891. Obec dala dříví, šindel, prkna a 388 zl. r. Plán na faru a školu zaplacen penízem 6 zl. Ze zádušní pokladny r. 1786. Roku 1788 bylo na stavbu školy použito i 88 zl. 12 kr. zádušních peněz, jež nahradil normální fond. Tenkrát chodily sem do školy také děti z Bělé, Syřenova, Žďáru a Oustí. Prvním učitelem roku 1787 byl ustanoven Jan Doubravský z Lomnice. Jeho příjmy byly: Sobotáles od 104 dětí 45 zl. 37 kr., za vedení kostelního rejstříku 35 kr., za kostelní službu 4 zl., od obce za hudbu o Božím Těle a o sv. prokopu 2 zl., ze školního fondu 49.48, celkem 101.20, z náboženského fondu 16 zl. za školní topivo; na vytápění učebny dává obec 6, vrchnost 2 sáhy dříví a od roku 1810 ještě 1 sáh ze zádušního lesa na opakovací hodny. Než byla vystavěna fara, byla umístěna ve škole a zatím učilo se v domku čís. 55 n. Roku 1876 byla stará škola rozbořena, nová, zděná o 1 poschodí nákladem 15.300 zl. vystavěna a 19.listopadu 1876 vysvěcena. V čas stavby učilo se (2 třídy) v čís. d. 136 a 59. Od 15.9.1877 stala se škola trojtřídní. Zemská školní rada povolila dnem 15.10.1929 otevření zatlmní pobočky při 1.třídě a ustanovena sem čtvrtá literní učitelka. Učitelé, od r. 1870 řídící učitelé: Učitelé a mladší učitelé: Industriální učitelky:
SOCHY, POMNÍKY
KŘÍŽE
|
|||||||||
| Aktualizováno Neděle, 31 Červenec 2011 19:32 |
