Na jižní straně obce vede železnice Stará Paka - Mladá Boleslav, středem obce silnice od Lomnice do Nové Paky. Spojení s okolím má obec dobré jak po železnici tak i četnými autobusy.

Jízdní řády

Podrobné informace o odjezdech vlaků v Nové Vsi - platné od 9.12.20112

ŽELEZNICE

Oblast Lomnicka postrádala až do roku 1858 přímé železniční spojení. Doprava byla zajišťována poštovními dostavníky a povozy. V roce 1858, konkrétně 26.listopadu 1858 byl zahájen provoz na části tratě pardubicko-liberecké dráhy, na úseku Horka u Staré Paky - Turnov. Tento úsek navazoval ve stanici Horka na trať do Jaroměře a do Pardubic. Byl to jeden z nejobtížnějších úseků celé Pardubicko-liberecké dráhy. K nejzajímavějším stavbám na tomto úseku patří pět tunelů, 18m vysoký most přes údolí Rokytky, vysoký kamenný viadukt přes údolí Popelky u Ústí, dvoupatrový most u Libštátu a také most přes Jizeru u Rakous. Při stavbě posledně uvedeného mostu bylo poprvé v Rakousku použito Schiffkornovy mostní konstrukce. Stanice stará Paka byla postavena jako stanice III. třídy, kdežto dnes podstatně méně využívaná stanice Horka u Staré Paky jako stanice II. Třídy. Proto při výstavbě tratě Rakouské severozápadní dráhy z Chlumce nad Cidlinou resp. Ostroměře do Trutnova resp. Kunčic nad Labem v roce 1871 musela být stanice Stará Paka rozšířena. Byla postavena nová staniční budova mezi tratí Pardubicko-liberecké dráhy a tratí Rakouské severozápadní dráhy. Původní přijímací budova byla přestavěna na obytnou. Důležitá byla také výstavba výtopny s točnou a vodárnou.

Nejblíže Lomnici nad Popelkou ležela stanice Libštát (dnes Košťálov). Zastávka Bělá u Staré Paky byla otevřena až v roce 1905, zastávka Libštát až v roce 1948. K většině vlaků jezdily z Lomnice do Libštátu dostavníky, které byly hojně využívány v obou směrech. Do této stanice jezdila několikrát denně i lomnická pošta. Také většina obchodníků a průmyslníků brzy pochopila důležitost železnice a začala využívat libštátské stanice. Již v letech 1887 - 1888 muselo být kolejiště ve stanici rozšířeno. Stavbu prováděl podnikatel staveb Josef Baldi se Stanislavem Hyblerem.

První projekt na připojení Lomnice nad Popelkou k železniční síti pochází z roku 1896. V tomto roce byl předložen projekt na výstavbu místní dráhy Ktová - Lomnice nad Popelkou - Stará Paka. Počítalo se s tím, že v Ktové se tato trať napojí na rovněž projektovanou trať (projekt z roku 1895) ze Mšena, Sudoměře-Skalska a Dolního Bousova. Ze Staré Paky do Ústí u Staré Paky měla být užívána trať Stará Paka - Turnov, odtud trať měla vést v přibližně dnešní trase do Lomnice nad Popelkou a odtud přes Stružinec a Tuháň do náročnějšího úseku u Tatobit a Žernova, dále přes Rovensko pod Troskami do Ktové, kde se měla napojovat na trať z Dolního Bousova. Tento plán byl později přepracován a do dnešní podoby byl projekt upřesněn v roce 1897.

Od prvního projednání projektu až do odevzdání tratě do provozu uplynulo více jak 10 roků. 10. května 1897 byla podniku zabezpečena zemská garance a přípravný výbor mohl zažádat o koncesi. Po rozsáhlých, 7let trvajících přípravných pracích, po přehlídce trati a staniční komisi, byla konečně v roce 1904 udělena koncese. Koncesní listinou č. 19 ze dne 19. února 1904 byla udělena koncese ke stavbě a provozu místní dráhy se Sudoměře-Skalska do Staré Paky městskému tajemníku Jindřichu Mašťálkovi ze Sobotky, Václavu Hanouškovi z Mladé Boleslavi, továrníku Theodoru Mastnému z Lomnice nad Popelkou, okresnímu inženýru Václavu Michalovi z Mladé Boleslavi a Cyrilu Papiškovi - statkáři ze Všelis.

Stavba úseku z Dolního Bousova do Staré Paky byla zadána v únoru 1904 firmě J.M.Köhler a syn z Aše. Byla to velmi náročná stavba. Potíže způsobilo napojení na místní dráhu Mšeno - Dolní Cetno v Sudoměři-Skalsku, napojení na Českou severní dráhu v Mladé Boleslavi, překročení Jizery, horský terén v oblasti Kyjí u Jičína. Zařizovací kapitál celé tratě činil 9,145.000 korun, z toho zem zaručila 72,36% obnosem 6,617.600 korun. V Lomnici nad Popelkou byla zahájena stavba 26. května 1904. Na stavbě pracovali i italští dělníci.

Na horském úseku u Kyjí musely být kopány hluboké zářezy ve skále, byly zde navršeny též četné náspy. Stavba tratě u Kyjí a Lomnice však měla tak značný význam pro poznání geologické minulosti Lomnicka. Zasloužil se o ně především ředitel dívčí školy v Lomnici nad Popelkou - Jan Benda. Shromáždil velké množství zkamenělin živočichů a rostlin z pobřežní části sladkovodního permského jezera, které se zde v minulosti nacházelo. Potíže při stavbě však nezpůsoboval jen terén, ale např. v úseku u Nové Vsi nad Popelkou bylo nutno protipožárně opatřit mnoho domů nebo je dokonce vykoupit a zbourat.

Úsek ze Sudoměře-Skalska do Sobotky byl otevřen 26. listopadu 1905, poté následoval úsek Stará Paka - Lomnice nad Popelkou 1. června 1906 a jako poslední byl dokončen úsek Lomnice nad Popelkou - Sobotka. Stalo se tak 24. listopadu 1906. V Libuni "naše" dráha křižovala místní dráhu Jičín - Turnov, která byla dána do provozu 19. října 1903. Po zahájení provozu na trati do Sobotky byla libuňská stanice rozšířena o dvě nové koleje a byla obsazena výpravčími.

U příležitosti příjezdu prvního vlaku do Lomnice nad Popelkou byla uspořádána "domácí oslava s přátelským večírkem". V 17.00 odjel z Lomnice zvláštní vlak a v 18.19 se okrášlen vrátil zpět. Společnost místní dráhy zakoupila celkem čtyři stroje řady 99, u ČSD řady 320.0. Lokomotivy byly označeny nejen čísly, ale měly i svá jména.

V souvislosti se zahájením provozu na trati Stará Paka - Lomnice nad Popelkou byla také rekonstruována stanice ve Staré Pace. Stará přijímací budova z roku 1858 byla zbourána a na jejím místě vyrostla malá přijímací budova místní dráhy. K ní byla přes kolejiště postavena železná lávka. Později, v letech 1912 - 1913, byla stanice znovu přestavována až do podoby, v jaké ji známe dnes.

V km 64.548 a v nadmořské výšce 475 m byla vybudována stanice Lomnice nad Popelkou. Postavena byla typizovaná dvoupatrová přijímací budova, dřevěné skladiště a další podružná stavení.

100 LET OD ZAČÁTKU STAVBY DRÁHY - 25.6.1904

V sobotu dne 29.6.2004 se uskutečnila u příležitosti 100.výročí zahájení stavby železnice Stará Paka - Skalsko jízda historickým motorovým vozem M131,1081 "HURVÍNEK" (rok výroby 1949).

Plánovaný příjezd do Lomnice n. Pop. byl podle jízdního řádu na 10.15, tak aby cestující stihli výstavu v Městském muzeu s názvem "Než přijel do Lomnice první vlak aneb 100 let od zahájení stavby místní dráhy", která začínala od 11 hodin.

K vidění jsou dokumenty, projekty, fotografie ze stavby a dobové předměty. Výstavu zahájil ředitel muzea Jan Drahoňovský a úvodní slovo přednesl ing. Jaroslav Kaplan. Velkou zásluhu na výstavě má také pan Kamil Brož, který akci věnoval spoustu času a také se ujal i funkce průvodčí při historické jízdě.
Výstava potrvá do 4.července.

Fotografie ze zdařené akce 29.5.2004:

JÍZDNÍ ŘÁD ČD (platný od 9.12.2012)

SILNIČNÍ DOPRAVA

Středem obce vede silnice z Lomnice nad Popelkou do Nové Paky. V Brodkách pak je možno odbočit směrem na Syřenov, kde před Syřenovem je odbočka vlevo na Krsmol a dále na Novou Paku. Za Syřenovem na křižovatce Na Klepandě lze odbočit vpravo na Žďár u Kumburku s pokračováním na Ploužnici a návrat do Lomnice nad Popelkou. Tudy také jezdí místní linka.

Obcí projíždí místní autobusová linka, která vyjíždí z Lomnice nad Popelkou a jede přes Novou Ves, Syřenov a Žďár u Kumburku zase zpět do Lomnice nebo v opačném směru. Kromě místní linky projíždí obcí dálkové autobusy Semily-Hradec Králové resp. Hořice-Lomnice nad Popelkou. Časy odjezdů je možné vyčíst z níže uvedeného autobusového jízdního řádu.

JÍZDNÍ ŘÁD AUTOBUSOVÝ